Kliknutím ke světlu

Akomodace

Proces, v jehož průběhu se zrak přizpůsobuje předchozím a současným podnětům s různým jasem, spektrálním složením nebo zorným úhlem. A nastává, když se zrakový systém přizpůsobuje jasu a barvě zorného pole, nebo konečné stadium tohoto procesu.

Adaptace

Přizpůsobení ohniskové vzdálenosti oční čočky tak, aby odraz předmětu nacházejícího se v určité vzdálenosti byl zaostřen na sítnici. Nastavení optické mohutnosti oční čočky za účelem zaostření obrazu předmětu na sítnici.

Předřadník

Osvětlení zvyšující osvětlenost na omezené ploše nebo na předmětu vzhledem k okolí, a to při minimálním rozptýleném světle.

Jasnost

Kontrast jasnosti

V podstatě rovnoměrné osvětlení prostoru bez ohledu na zvláštní místní požadavky.

Index podání barev CIE 1974

Zakrytí zdrojů a povrchů s velkým jasem proti přímému pohledu, aby se omezilo oslnění.

Kontrast barev

Podání barev

Kontrast

Korekce

Náhradní teplota chromatičnosti

Kosinová korekce

Clonění

Úhel vyzařování svítidla

Válcová osvětlenost

Normalizovaný digitální systém pro elektronické předřadníky pracující se zářivkami. Oproti analogovému ovládání (1-10V) ovládající skupiny svítidel, DALI umožňuje pomocí adresování řídit libovolný světelný zdroj, resp. svítidlo, samostatné.

DALI

Denní světlo

Činitel denní osvětlenosti

Systém denního osvětlení

Viditelná část denního záření

Rušivé oslnění

Rozptýlené osvětlení

Osvětlení, při kterém světlo nedopadá na pracovní rovinu nebo na předmět převážně z některého určitého směru.

Přímé osvětlení

Směrované osvětlení

Omezující oslnění

Rozložení svítivosti

Podíl dolního světelného toku svítidla měřeného za stanovených podmínek v praxi s příslušnými světelnými zdroji a předřadníky a součtu jednotlivých toků těchto zdrojů svítících se stejnými předřadníky mimo svítidlo za stanovených podmínek.

Dolní účinnost svítidla

Eldacon

Záruka neoslňujícího a přitom intenzivního osvětlení pracovišť. Světlo které vyzařuje ze světelného zdroje T16 (T5) je přesně směrováno reflektorem do optického systému s mikroprismatickou strukturou. Rovnoměrné a téměř neoslňující světlo je zárukou vyváženého osvětlení prostoru.

Nouzové osvětlení

Míhání

Plošné osvětlení

Přístroj k měření fotometrických měření

Kmitočet splývání

Smíšené osvětlení

Celkové osvětlení

Oslnění

Polokulová osvětlenost

Podíl horního světelného toku svítidla měřeného za stanovených podmínek v praxi s příslušnými světelnými zdroji a předřadníky a součtu jednotlivých toků těchto zdrojů svítících se stejnými předřadníky mimo svítidlo za stanovených podmínek.

Luxmetr

Rovnoměrnost osvětlení

Střední hodnota z osmi zvláštních indexů podání barev CIE 1974 určené sady zkušebních barevných vzorků. Hodnota určená ke specifikaci míry přiblížení barvy předmětu osvětleného světelným zdrojem jeho barvě při osvětlení referenčním světelným zdrojem.

Nepřímé osvětlení

Počáteční osvětlenost

Měrný příkon

Podíl světelného toku dΦ dopadajícího na elementární plošku dA obsahující daný bod a velikosti dA této plošky.

Celkový světelný tok dopadající na celý povrch velmi malé koule umístěné v daném bodě dělený plochou povrchu této koule.

Veličina daná vzorcem. Světelný tok na jednotku prostorového úhlu přenášený elementárním svazkem v uvažovaném směru a bodě dělený plochou řezu světelného svazku obsahující daný bod kolmou na osu svazku. Jas může být definován také takto: a) svítivost vyzařovaného nebo odraženého světla v daném směru elementem povrchu dělená průmětem plochy elementu do roviny kolmé k uvažovanému směru; b) osvětlenost svazkem paprsků plošky kolmé na směr osy svazku dělená prostorovým úhlem, pod nímž je z osvětlované plošky vidět osvětlující zdroj.

Hodnota průměrného jasu, pod kterou nesmí jas poklesnout; je to průměrný jas v okamžiku, kdy má být provedena údržba.

Vlastnost zrakového počitku, podle nějž se daná plocha jeví pozorovateli více nebo méně jasná.

Přístroj k měření jasu

Zdánlivá změna pohybu a/nebo vzhledu pohybujícího se objektu při jeho osvětlení světlem proměnné intenzity.

Hodnota počátečního světelného toku daného typu světelného zdroje uvedená výrobcem nebo odpovědným prodejcem pro jeho provoz za stanovených podmínek.

Mezní kmitočet sledu zrakových podnětů, nad kterým již není pozorovatelné.

1. Ve smyslu vnímání: hodnocení rozdílů vzhledu dvou nebo více částí zorného pole viděných současně nebo v časovém sledu (tudíž kontrast jasu, kontrast jasnosti, kontrast barev, kontrast současný, kontrast následný atd.) 2. ve smyslu fyzikálním: číselná hodnota. která odpovídá subjektivně vnímaném kontrastu jasu, obvykle definovaná pomocí výrazů vyjadřujících příslušné jasy podnětu, například ∆ L / L v oblasti prahu rozlišitelnosti jasů, nebo L2 / L3 pro podstatně větší jasy.

Subjektivní hodnocení rozdílu barvy dvou nebo více povrchů viděných současně nebo v časovém sledu.

Přizpůsobení spektrální citlivosti čidla fotopické spektrální citlivosti lidského oka.

Korekce čidla na vliv směru dopadajícího světla.

Mezní kmitočet sledu zrakových podnětů, nad kterým již není pozorovatelné.

Světelný zdroj

Činitel stárnutí světelného zdroje

Činitel funkční spolehlivosti světelného zdroje

Udržovací činitel

Účinnost svítidla

Pracovní účinnost svítidla

Místní osvětlení

Odstupňované osvětlení

Svítidlo

Udržovací činitel svítidla

Jas

Kontrast jasu

Jasoměr

Rovnoměrnost jasu

Měrný výkon světelného zdroje

Svítivost

Přístroj k měření veličin charakterizujících odraz.

Udržovaná osvětlenost

Udržovaný jas

Cyklus údržby

Maximální osvětlenost

Největší osvětlenost v některém relativním bodě daného povrchu.

Minimální osvětlenost

Nejmenší osvětlenost v některém relativním bodě daného povrchu.

Subjektivní dojem nestálosti zrakového vjemu způsobený světelným podnětem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá.

Osvětlení pro určitý zrakový úkol, které doplňuje celkové osvětlení a je samostatně ovládané.

Instalovaný příkon osvětlovací soustavy na jednotku plochy (pro vnitřní a venkovní prostory) nebo na jednotku délky (pro osvětlení silničních komunikací).

Podíl výkonu  vyzařovaného daným zdrojem ve formě viditelného záření (světla) a příkonu spotřebovaného ve zdroji.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 0% až 10%.

Osvětlení určené k použití v případě poruchy v napájecí síti normálního osvětlení.

Teplota černého tělesa, jehož vnímaná barva se co nejvíce podobá barvě uvažovaného podnětu při stejném jasu a za specifikovaných podmínek pozorovaní.

Osvětlení, které je v části prostoru zesílené na vyšší intenzitu, například tam, kde se vykonává práce.

Oslnění, jež zřetelně zhoršuje činnost zraku, ale nutně nemusí budit nepříjemný pocit. Omezující oslnění může být způsobeno přímo nebo odrazem.

Podmínky vidění. při kterých vzniká nepohoda nebo snížená schopnost vidět podrobnosti nebo předměty způsobené nevhodným rozložením nebo rozsahem jasu nebo extrémním kontrastem.

Zrcadlové odrazy, které se objevují v místě pozorovaného předmětu a snižují kontrast tím, že zčásti nebo zcela překrývají podrobnosti.

Oslnění, jež budí nepříjemný pocit, ale nutně nemusí zhoršovat činnost zraku. Rušivé oslnění může být způsobeno přímo nebo odrazem.

1. Kvalitativně: schopnost zřetelně rozlišovat předměty, mezi nimiž je malá úhlová vzdálenost. 2. kvantitativně: libovolná číselná hodnota určující mezní rozlišovací schopnost lidského oka dvou sousedních předmětů (bodů, úseček nebo jiných specifikovaných podnětů), např. převrácená hodnota jejich úhlové vzdálenosti v minutách, při které pozorovatel tyto předměty začne vnímat odděleně. Schopnost zřetelně vidět jemné detaily, které mají velmi malé úhlové rozměry vzhledem k oku.

Osvětlení scény nebo předmětu zpravidla světlomety tak, aby se značně zvýšila jejich osvětlenost vzhledem k okolí.

Podíl světelného toku dΦ dopadajícího na elementární plošku dA obsahující daný bod a velikosti dA této plošky.

Největší osvětlenost v některém relativním bodě daného povrchu.

Nejmenší osvětlenost v některém relativním bodě daného povrchu.

Podíl celkového světelného toku dopadajícího na zakřivenou část velmi malé polokoule umístěné v daném bodě a velikosti povrchu této zakřivené části povrchu polokoule; není-li uvedeno jinak, předpokládá se, že základna polokoule je vodorovná.

Podíl světelného toku dopadajícího na oblou část povrchu velmi malého poloválce umístěného v daném bodě a plochy této oblé části povrchu; není-li uvedeno jinak, předpokládá se, že osa poloválce je svislá; orientace oblého povrchu má být specifikována.

Průměrná osvětlenost v nové osvětlovací soustavě.

Celkový světelný tok dopadající na celý povrch velmi malé koule umístěné v daném bodě dělený plochou povrchu této koule.

Průměrná osvětlenost na dané ploše.

Hodnota průměrné osvětlenosti, pod kterou nesmí osvětlenost poklesnout; je to průměrná osvětlenost v okamžiku, kdy má být provedena údržba.

Celkový světelný tok dopadající na plášť velmi malého válce umístěného v daném bodě dělený plochou povrchu pláště tohoto válce; není-li uvedeno jinak, předpokládá se svislá osa tohoto válečku.

Osvětlení zvyšující osvětlenost na omezené ploše nebo na předmětu vzhledem k okolí, a to při minimálním rozptýleném světle.

V podstatě rovnoměrné osvětlení prostoru bez ohledu na zvláštní místní požadavky.

Osvětlení, při kterém světlo nedopadá na pracovní rovinu nebo na předmět převážně z některého určitého směru.

Podíl světelného toku dΦ dopadajícího na elementární plošku dA obsahující daný bod a velikosti dA této plošky.

Osvětlení pro určitý zrakový úkol, které doplňuje celkové osvětlení a je samostatně ovládané.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 0% až 10%.

Osvětlení určené k použití v případě poruchy v napájecí síti normálního osvětlení.

Osvětlení scény nebo předmětu zpravidla světlomety tak, aby se značně zvýšila jejich osvětlenost vzhledem k okolí.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 10% až 40%.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 60% až 90%.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 90% až 100%.

Poměr minimální a průměrné osvětlenosti povrchu.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 40% až 60%.

Osvětlení scény nebo předmětu zpravidla světlomety tak, aby se značně zvýšila jejich osvětlenost vzhledem k okolí.

Souhrn pokynů určujících cyklus údržby a obslužné postupy.

Vliv druhu světla na barvu (barevný dojem, Vzhled) osvětlení předmětů; vzhled je při tom vědomě nebo podvědomě srovnán se vzhledem těchto předmětů při srovnávacím (referenčním) světle. Vliv osvětlení světelným zdrojem na barevný vzhled předmětu ve srovnání s jeho barevným vzhledem při osvětlení referenčním zdrojem.

Subjektivní stav zrakového pohodlí vyvolaný světelným prostředím.

Plocha nebo oblast prostoru viditelná očima při daném směru pohledu.

Podíl celkového světelného toku dopadajícího na zakřivenou část velmi malé polokoule umístěné v daném bodě a velikosti povrchu této zakřivené části povrchu polokoule; není-li uvedeno jinak, předpokládá se, že základna polokoule je vodorovná.

Podíl světelného toku dopadajícího na oblou část povrchu velmi malého poloválce umístěného v daném bodě a plochy této oblé části povrchu; není-li uvedeno jinak, předpokládá se, že osa poloválce je svislá; orientace oblého povrchu má být specifikována.

Poměr rozteče a výšky geometrických středů svítidel nad srovnávací rovinou.

Průměrná osvětlenost v nové osvětlovací soustavě.

Podíl celkového světelného toku svítidla měřeného za stanovených podmínek v praxi s příslušnými světelnými zdroji a předřadníky a součtu jednotlivých tok;u těchto zdrojů svítících s referenčními předřadníky za referenčních podmínek.

Celkový světelný tok dopadající na celý povrch velmi malé koule umístěné v daném bodě dělený plochou povrchu této koule.

Soubor hodnot v podobě čar nebo tabulek svítivosti zdroje v závislosti na orientovaném směru v prostoru. Svítivost zdroje (světelného zdroje nebo svítidla) jako funkce směru v prostoru.

Podíl celkového světelného toku svítidla měřeného za stanovených podmínek v praxi s příslušnými světelnými zdroji a předřadníky a součtu jednotlivých toků těchto zdrojů svítících se stejnými předřadníky mimo svítidlo za stanovených podmínek.

Průměrná osvětlenost na dané ploše.

Zařízení zapojené v napájecím obvodu jedné nebo více výbojek omezující jejich proud na požadovanou hodnotu.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 10% až 40%.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 60% až 90%.

Instalovaný příkon osvětlovací soustavy na jednotku plochy (pro vnitřní a venkovní prostory) nebo na jednotku délky (pro osvětlení silničních komunikací).

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 90% až 100%.

Jmenovitý světelný tok

Srovnávací rovina.

Činitel odrazu

Udržovací činitel povrchů

Rovina, na které se měří nebo určuje osvětlení.

Poměr minimálního a průměrného jasu.

Poměr minimální a průměrné osvětlenosti povrchu.

Soubor hodnot v podobě čar nebo tabulek svítivosti zdroje v závislosti na orientovaném směru v prostoru. Svítivost zdroje (světelného zdroje nebo svítidla) jako funkce směru v prostoru.

Osvětlení, při kterém světlo nedopadá na pracovní rovinu nebo na předmět převážně z některého určitého směru.

Vzdálenost mezi světelnými středy sousedních svítidel osvětlovací soustavy.

Poměr rozteče a výšky geometrických středů svítidel nad srovnávací rovinou.

Oslnění, jež budí nepříjemný pocit, ale nutně nemusí zhoršovat činnost zraku. Rušivé oslnění může být způsobeno přímo nebo odrazem.

Poloválcová osvětlenost

Převážně přímé osvětlení

Převážně nepřímé osvětlení

Viditelná část přímého slunečního záření.

Osvětlení svítidly s takovým rozložením světelného toku, že část celkového vyzařovaného toku dopadajícího přímo neomezeně rozlehlou rovinu činí 40% až 60%.

Osvětlení, při kterém světlo dopadá na pracovní rovinu nebo na předmět převážně z některého určitého směru.

Rozteč svítidel

Poměrná rozteč svítidel

Prostorová osvětlenost; prostorová intenzita osvětlení.

Bodové osvětlení

Rovina, na které se měří nebo určuje osvětlení.

Stroboskopický jev

Sluneční světlo

Zařízení, které rozděluje, filtruje nebo mění světlo vyzařované jedním nebo více světelnými zdroji a obsahuje, kromě světelných zdrojů samotných, všechny díly nutné pro upevnění a ochranu zdrojů a v případě potřeby pomocné obvody, včetně prostředků pro jejich připojení k síti.

Podíl světelného toku dΦ, který zdroj vyzařuje ve směru osy elementu prostorového úhlu dΩ, a velikosti tohoto prostorového úhlu. Světelný tok na jednotku prostorového úhlu, v němž je tok do uvažovaného směru vyzařován, tj. světelný tok dopadající na malý povrch v prostoru dělený prostorovým úhlem tohoto povrchu vzhledem ke zdroji.

Podíl světelného toku dopadajícího na srovnávací rovinu a součtu jednotlivých světelných toků svítidel osvětlovací soustavy.

Veličina odvozená z hodnoty zářivého toku Φe tak, že se záření vyhodnocuje v závislosti na jeho účinku na normového fotometrického pozorovatele CIE; pro fotopické vidění. Veličina odvozená ze zářivého toku (zářivého výkonu) hodnocením záření podle spektrální citlivosti lidského oka (jak je definována normovým fotometrickým pozorovatelem CIE); je to světelný výkon vyzařovaný zdrojem nebo přijímaný povrchem. Jednotka: lumen (lm).

Hodnota počátečního světelného toku daného typu světelného zdroje uvedená výrobcem nebo odpovědným prodejcem pro jeho provoz za stanovených podmínek.

Viditelná část denního záření.

Systém denního osvětlení přivádí denní světlo přímo do vnitřních prostor budov. Také ale chrání před přímými slunečními paprsky a vysokými teplotami během teplých letních dnů.

Teplota černého tělesa, jehož vnímaná barva se co nejvíce podobá barvě uvažovaného podnětu při stejném jasu a za specifikovaných podmínek pozorovaní.

Veličina odvozená z hodnoty zářivého toku Φe tak, že se záření vyhodnocuje v závislosti na jeho účinku na normového fotometrického pozorovatele CIE; pro fotopické vidění. Veličina odvozená ze zářivého toku (zářivého výkonu) hodnocením záření podle spektrální citlivosti lidského oka (jak je definována normovým fotometrickým pozorovatelem CIE); je to světelný výkon vyzařovaný zdrojem nebo přijímaný povrchem.

Podíl průměrné osvětlenosti pracovní roviny po určité době používání osvětlovací soustavy k průměrné osvětlenosti soustavy, kterou lze považovat za novou. Podíl udržované a počáteční osvětlenosti.

Podíl činitele odrazu povrchu místnosti v dané době a počátečního činitele odrazu.

Podíl provozní účinnosti svítidla v dané době a jeho počáteční provozní účinnosti.

Hodnota průměrného jasu, pod kterou nesmí jas poklesnout; je to průměrný jas v okamžiku, kdy má být provedena údržba.

Zdroj optického záření, zpravidla viditelného, zhotovený k tomuto účelu.

Účinnost prostoru

Činitel využití

Závojové oslnění odrazem

Zraková ostrost

Zorné pole

Světelný tok

Zraková pohoda

Zrakový výkon

Celkový světelný tok dopadající na plášť velmi malého válce umístěného v daném bodě dělený plochou povrchu pláště tohoto válce; není-li uvedeno jinak, předpokládá se svislá osa tohoto válečku.

Podíl výkonu vyzařovaného daným zdrojem ve formě viditelného záření (světla) a příkonu spotřebovaného ve zdroji.

Výkon zrakového systému měrný např. podle rychlosti a přesnosti, s jakými se vykonává zrakový úkol.

Střední hodnota z osmi zvláštních indexů podání barev CIE 1974 určené sady zkušebních barevných vzorků. Hodnota určená ke specifikaci míry přiblížení barvy předmětu osvětleného světelným zdrojem jeho barvě při osvětlení referenčním světelným zdrojem.

Zdroj optického záření, zpravidla viditelného, zhotovený k tomuto účelu.

Plocha nebo oblast prostoru viditelná očima při daném směru pohledu.

1. Kvalitativně: schopnost zřetelně rozlišovat předměty, mezi nimiž je malá úhlová vzdálenost. 2. kvantitativně: libovolná číselná hodnota určující mezní rozlišovací schopnost lidského oka dvou sousedních předmětů (bodů, úseček nebo jiných specifikovaných podnětů), např. převrácená hodnota jejich úhlové vzdálenosti v minutách, při které pozorovatel tyto předměty začne vnímat odděleně. Schopnost zřetelně vidět jemné detaily, které mají velmi malé úhlové rozměry vzhledem k oku.

Subjektivní stav zrakového pohodlí vyvolaný světelným prostředím.

Výkon zrakového systému měrný např. podle rychlosti a přesnosti, s jakými se vykonává zrakový úkol.

Zrcadlové odrazy, které se objevují v místě pozorovaného předmětu a snižují kontrast tím, že zčásti nebo zcela překrývají podrobnosti.